Jak se dá udělat participativní workshop?
Předtím než pozvete lidi k jednacímu stolu
Zapojení občanů do debaty o spravedlivé transformaci může být hodnotou samo o sobě, nicméně aby se představy lidí projevily také v realitě, je třeba si nejdříve určit, jak takové zapojení proběhne a k čemu má sloužit.
Má pomoci vytvořit tlak na politiky? Má přizvat k jednomu stolu občany a experty a následně tvořit konkrétní požadavky? Jedná se o součást konkrétního již existujícího projektu? Má takové setkání inspirovat k novým aktivitám/propojit aktéry mezi sebou? Co se stane s výstupy z jednání? Kdo na setkání přijde a jaké má potřeby? Jaká témata jsou klíčová na projednávání? Kdo jsou klíčoví aktéři? Jak a s kým se spojit při dosahování cílů spravedlivé transformace?
Zodpovědět na tyto otázky nemusí být snadné, uděláte-li to však, zajistíte si hladší průběh celého jednání. Pokud jste se již rozhodli uspořádat veřejné jednání o budoucím rozkvětu regionu a možnostech, které pro něj plynou z transformace ekonomiky, doporučujeme předem zvážit také následují praktické body:
Tip 1: Ideální je vytvořit si detailní analýzu potřeb těch, které chcete na projednávání zvát. Nemáte-li čas a prostředky, vytvořte a vymyslete si vzorovou PERSONU – účastníka nebo účastnici projednávání – kdo to je? Kolik jí je let? Jaké má zájmy? Proč by přišel na takové jednání? Pracuje ve fosilním průmyslu?
Tip 2: Problematika spravedlivé transformace je příliš komplexní a strukturálních problémů k řešení je v kraji/region/městě/obci příliš? Nevíte, kde začít? Zkuste předem na malém vzorku lidí některé ze současných designových metod, která vám pomohou veřejné participativní jednání přesně zacílit.
Týmová spolupráce: Slaďte se jako tým, dopředu si detailně rozdělte role, před účastníky setkání vystupujte jednotně a podporujte se navzájem;
- Propagace veřejného jednání: Sociální sítě mohou mít dosah pouze k některým lidem, někde fungují plakáty, někde osobní pozvání;
- Zkuste napsat místním spolkům, vzdělávacím neziskovkám, zastupitelům a zastupitelkám, zájmovým skupinám, odborům, zkusit můžete místního faráře, starostku či podnikatele – zeptejte se, zda by vám s šířením informace nepomohli;
- Napište tiskovou zprávu do místních novin;
- Role facilitátora*ky: Nastavuje mantinely diskuse a posouvá ji dopředu; dbá na to, aby se každý mohl zapojit; věří účastníkům setkání a nepovyšuje se nad ně;
- Připravte se na krizové scénáře;
- Přijde více/méně lidí, než jste čekali, a zvolený formát jednání nevyhovuje – nachystejte si záložní plán pro obě varianty;
- V diskusi se sejdou lidé s naprosto odlišnými názory a postoji a debata se cyklí. V takový moment je možné debatu odosobnit a „zaparkovat“ argumenty na nachystaný flipchart na stěně. Později se k nim můžete vrátit. Facilitátor by se měl připravit na to, že bude muset usměrňovat ty, kteří si berou příliš prostoru na úkor ostatních;
- Zamyslete se nad vlastními „krizemi“. Většina ze scénářů, se kterými přijdete, se nikdy neuskuteční, dodá vám však na klidu.
Hosté
Jestliže facilitátor nastavuje v debatě mantinely a účastníci a účastnice její rytmus a směřování, pak hosté ovlivní, jaké argumenty budou rezonovat nejvíce. V našem případě jsme se snažili, aby hosté reprezentovali paletu přístupů ke spravedlivé transformaci, které jsou zároveň relevantní pro místní. Na workshopech v Sokolově a Ústí nad Labem mluvili lidé z místní občanské společnosti, zástupci samospráv a politické reprezentace regionu, zástupkyně odborů či zástupci nevládních neziskových organizací, jež se spravedlivé transformaci věnují. Náš výběr hostů a panelistů rozhodně není vyčerpávající ani vyvážený. Zastoupení všech relevantních činitelů by jednak umenšilo prostor pro podněty veřejnosti, ale zároveň by vytvářelo větší bariéry mezi panelisty a veřejností. Velké rozdíly v mocenském postavení nebo úrovni odborného zázemí mohou nevědomě umlčovat mocensky slabší, nebo odborně nespecializované účastníky, přestože jejich komentáře a potřeby jsou pro diskuzi přínosné. Participativní workshopy necílily na reprezentativní zastoupení, které by věrně odráželo všechny dotčené skupiny. Kladly si za cíl zejména zasíťování účastníků z řad veřejnosti, sbírku jejich podnětů a v neposlední řadě také zapojení občanů do debaty o spravedlivé transformaci.
Materiály aneb čím se vybavit
Elektronické prezentace mají několik nevýhod – strhávají na sebe pozornost a účastníci do nich nic nemohou doplňovat – můžete využít místo toho flipcharty (velkoformátové papíry prodávané v roli).
– Papírová lepicí páska – nezanechává stopy na omítkách či tapetách a přilepíte jí flipchart ke stěně.
– Post-it sada – malé, obvykle čtvercové lepicí papírky – dají se popsat bokem a poté nalepit na stanovené místo.
– Zvonek či budík – křičet na lidi v zaplněném sále, že uběhl stanovený čas pro diskusi, není potřeba. Stačí zacinkat.
– Sada fixů na flipcharty – pořiďte si více barev pro srozumitelnější prezentace a zápisy.
– Je téma k projednání příliš široké nebo složité? Nachystejte pro všechny účastníky „position papery“ – dokument, který stručně shrnuje důležité argumenty potřebné pro diskusi. Případně promyslete, zda nepoložit jednodušší otázky nebo téma nezúžit.
Metody
Hodinová prezentace k tématu, po které následuje prostor pro tři otázky z publika? Setkání s veřejností jdou udělat i lépe! Zde shrnujeme, co se povedlo nám samotným spolu s tipy, jak zvolit správné metody. Pro workshopy v Sokolově a Ústí nad Labem jsme zvolili níže popsané metody a k nim přidáváme zdroje k dalším.