Například do Moravskoslezského kraje má přijít téměř 19 miliard korun z Fondu spravedlivé transformace (JTF), tedy téměř polovina z celkové částky určené na pomoc regionům při odchodu od uhlí a těžkého průmyslu. Polovina z této částky, necelých 10 miliard má být přitom utracena na tzv. strategické projekty. Tedy projekty většího rozsahu, které už v minulost předvybral kraj a vláda. Tyto obří projekty jsou však od začátku zahaleny mlhou tajemství a Moravskoslezský kraj k investicím za miliardy detailní informace takřka nezveřejňuje.
Lidé, kteří celou situaci sledují, mají obavy, že namísto smysluplné pomoci místním lidem, bude kraj financovat megalomanské projekty vybrané na základě klientelistických vazeb. V Moravskoslezském kraji již kvůli tomu vznikla občanská Platforma pro skutečně spravedlivou transformaci neboli zkráceně PSST.
“Zkratku PSST jsme vybrali záměrně. Chceme upozornit na fakt, že se většina procesu odehrává za zavřenými dveřmi,” říká občanská aktivistka Veronika Cinková, která je spoluzakladatelkou PSST a členka platformy Re-set. Veřejnosti chybí podrobné informace včetně studií proveditelnosti, počtu nově vytvořených pracovních míst a vytyčených cílů. O přímé participaci veřejnosti, malých a středních podniků nebo spolků v čerpání peněz z Fondu spravedlivé transformace se podle PSST už mluvit vůbec nedá. “Je úsměvné, že na podání transformačních projektů za miliardy korun, které mají v budoucnu změnit tvář Moravskoslezského kraje, byl jediný měsíc. Je zřejmé, že žádosti mohli podat jen ti, kteří měli lepší přístup k informacím,” doplňuje Zuzana Klusová, krajská zastupitelka a členka Rady spolku S.O.S. Karviná.
Místo místních firem oslovil kraj Bakalu
Projekt spravedlivé transformace provází v Moravskoslezském kraji problémy hned od počátku. Podle zakladatelů platformy PSST vedení kraje například vůbec nestanovilo, kdo je za komunikaci a výběr oslovených firem, které se mají do procesu zapojit, zodpovědný. V seznamu firem se například objevuje společnost Asental, která se do historie regionu zapsala vyvedením rozlehlých pozemků na Karvinsku.
“Přestože je podle našich informací smysluplných projektů málo, s kampaní k oslovení dalších firem a široké veřejnosti se vůbec nepočítá. Politici sedí nejen na penězích, ale i na informacích. Reálně nám hrozí, že se peníze určené na spravedlivou transformaci v Moravskoslezském kraji nevyčerpají nebo se budou muset vracet kvůli nesplnění podmínek dotací. A to by byla hrozná škoda,” dodává Veronika Cinková.
Také tématické výzvy, které mají otevřít dotační možnosti obcím, malým a středním podnikům nebo spolkům, nebyly vytvořeny spolu s těmito aktéry, což je v rozporu se strategií Evropské unie. Podle ankety, kterou provedla PSST, většina zástupců v regionu o spravedlivé transformaci ani neslyšela, natož aby měli připraveny nějaké projekty.
Místo nových čistých technologií návrat k těžbě uhlí
Velmi problematická je podle PSST samotná náplň připravovaných projektů. Plán spravedlivé transformace měl pomoci Moravskoslezskému kraji s odchodem od uhlí a těžkého průmyslu a měl mu dát novou budoucnost. Hlavním cílem mělo být nové uplatnění zaměstnanců průmyslových odvětví vázaných na uhlí. Kraj ale tyto ambice nemá, naopak se snaží o prodloužení těžby i spalování uhlí. “Zejména na Karvinsku nastává bizarní situace, kdy se jedním dechem mluví o transformaci a nutnosti rekvalifikací lidí z těžebního průmyslu, na straně druhé se ale plánuje pokračování těžby a těžební společnosti intenzivně nabírají a lákají zpět i horníky, kterým při odchodu vyplatili statisícové odstupné a kteří si měli hledat novou práci. Z poradenského centra Nová šichta v Karviné se například od konce roku 2022 stalo náborové centrum pro práci na dole,” upozorňuje Zuzana Klusová.
Dalším problémem, na který upozorňují členové ekologických organizací, je, že výzvy jsou vstřícné ke znečišťovatelům životního prostředí. “Mezi nositeli strategických projektů jsou i firmy, které ničení přírody a klimatu primárně způsobily. Některé z nich přitom nemají jasný plán dekarbonizace. Přesto se počítá s tím, že tyto firmy si část peněz ukrojí. Podmínky evropského fondu přitom stanovují, že prostředky mají jít na transformaci uhelných regionů. Nedává proto smysl podporovat z něj firmy, které své ukončení těžby uhlí ještě ani nenaplánovaly a během letošní zimy navíc rekordně vydělaly na energetické krizi,” komentuje Marika Volfová z organizace Re-set, která je rovněž součástí nově vzniklé platformy.
Na problém upozorňuje už i Evropská unie
Evropský účetní dvůr rovněž kritizuje dosavadní přeměnu uhelných regionů a varuje před neefektivním využitím peněz z Fondu spravedlivé transformace. Navržené projekty podle něj nemají významný dopad na rozvoj obnovitelných zdrojů a dosažení klimatické neutrality.
“Rozdělení peněz na megalomanské strategické projekty naznačuje, že si vedení Moravskoslezského kraje projekt Spravedlivé transformace tak trochu zprivatizovalo pro sebe a spřízněné firmy a organizace. Cílem mělo být ale naopak otevřít tyto nové možnosti lidem i malým a středním firmám v kraji a smysluplně využít peníze z Evropské unie k lepší budoucnosti pro celý Moravskoslezský kraj,” dodává krajská zastupitelka Zuzana Klusová.
O platformě PSST
Platforma pro skutečně spravedlivou transformaci je otevřené hnutí, kam se mohou zapojit jak fyzické tak právnické osoby s cílem pomoci hladké přeměně uhelných regionů a efektivnímu vynaložení evropských peněz.
Tisková zpráva ke stažení zde.
.png)
