Když přijde vlna veder: jak ochránit sebe, blízké i sousedství

V tomto článku najdete detailnější verzi letáku Jak zvládat vedro: Tipy, jak ochránit sebe i své blízké v horkých dnech.

Chcete-li se dozvědět více bez zdlouhavého čtení, zveme Vás na veřejná setkání ve spolupráci s Iniciativou nájemníků a nájemnic:

• Praha – 8. července 2026, 18:00, Papírenská 10 (FB událost)

• Brno – 23. července 2026, 18:00, park Lužánky (FB událost)

Kdo se musí v horku více hlídat?

Naše těla se během veder automaticky snaží stabilizovat, aby naše orgány fungovaly tak, jak mají. Abychom si udrželi tělesnou teplotu kolem 37,5 °C, naše tělo pravidelně reguluje průtok krve. Když je horko, proudí více krve k pokožce a tělo se ochlazuje. Odpařující se pot tak zároveň snižuje zátěž srdce, které pumpuje více krve. Abychom však zajistili plynulé pocení, musíme dbát na dostatečný příjem tekutin. Vlny veder ohrožují nás všechny, ale některé skupiny lidí jsou k přehřátí organismu náchylnější. Mezi nejzranitelnější patří:

• starší osoby 65+ (často méně cítí žízeň a tělo se hůř ochlazuje),
• osoby s již existujícími zdravotními problémy (především s kardiovaskulárními, respiračnimi a psychickými onemocněními, lidé s onemocněním ledvin),
• malé děti do 5 let (horší termoregulace, nedokážou se dobře chránit před sluncem, nedokážou verbalizovat, že jim není dobře),
• ženy (mají obecně horší toleranci vedra, svou roli hraje také dress code), těhotné ženy obzvláště,
• lidi pracující venku, lidé bez domova a další marginalizované skupiny (nemají např. prostředky ke zvýšení svého komfortu nebo žijí v oblastech, kde chybí veřejná místa k ochlazení).
  

Lidé s chronickými nemocemi mohou mít v horku větší potíže se srdcem, dýcháním, tlakem, ledvinami, neurologickými potížemi nebo psychikou. Riziko představují také léky na chronická onemocnění a antidepresiva (především typu SSRI a antipsychotika). I některé běžné léky však mohou ovlivnit pocit žízně nebo schopnost těla reagovat na teplo!

❗ Největší riziko je kombinace horko + málo vody + námaha + žádné místo k ochlazení.

Bude vedro? Sledujte předpověď

Vlna veder nepřichází z minuty na minutu, dá se sledovat předem.
Stačí koukat na předpověď i na jaře a v létě, tak jako v zimě sledujeme sněhové podmínky nebo náledí.

Co sledovat?

Web nebo Facebookovou stránku Českého hydrometeorologického ústavu, rozhlas nebo televizi.
Pokud vlastníte chytrý telefon, můžete si také stáhnout mobilní aplikaci Počasí ČHMÚ, která umí posílat automatická upozornění. 

Lze sledovat také výstrahy (Meteoalarm), které používají jednoduché barvy:
🟢 zelená znamená běžný stav,
🟡 žlutá upozornění na zvedající se teploty,
🟠 oranžová nebezpečné horko
🔴 a červená velmi nebezpečné horko.

❗ Zpozorněte, pokud max. denní teploty stoupají nad 30°C několik dní za sebou a předpověď hlásí tropické noci (teplota neklesne pod 20°C). Ale ani tato výstraha není důvod k panice. Je to signál, abychom počasí přizpůsobili své chování.

Připravte se předem: doplňte vodu, naplánujte pochůzky na ráno, zavolejte si s blízkými, zda nepotřebují vaši pomoc nebo pokud ji potřebujete vy, zatemněte byt, nabijte telefon, kdyby bylo potřeba volat pomoc a zjistěte, kam se dá jít ochladit, pokud bude doma nesnesitelně.

Je to vážné? Pozorujte své tělo

Varovné příznaky

• bolest hlavy,
• závrať, zmatenost,
• malátnost, slabost, velká únava,
• nevolnost, pocit na omdlení,
• křeče ve svalech, v rukou, nohou, břiše,
• intenzivní žízeň,
• málo močení, 
• zrychlený tep, 
• zvýšená teplota

Co dělat:

• Přesuňte se do chladu nebo do stínu.
• Odpočívejte (můžete si lehnout a zvednout nohy, abyste podpořili proudění krve).
• Snažte se ochladit tělo (sundejte nadbytečné oblečení jako např. bundu nebo ponožky, ochlazujte se vodou, ovívejte se).
• Pijte vodu po malých doušcích! Můžete při sobě také nosit vitaminové doplňky v rozpustné podobě (minerály jako sodík, draslík a horčík, které jsou nezbytné pro hydrataci).  

❗ Pokud se vám nepodaří ochladit a po 30 minutách stále cítíte nevolnost, stále jste dehydratovaní a přehřátí, volejte 155!

Kritické příznaky

• závrať, zmatenost, neklid,
• špatná koordinace,
• horká, zarudlá a suchá pokožka,
• velmi zvýšená teplota, 
• zrychlené bušení srdce, zrychlený tep, 
• zhoršené dýchání,
• bolest hlavy, 
  
• porucha vědomí, netečnost,
• masivní zvracení a průjem

Co dělat:

• Volejte 155 (záchrannou službu)!

  Jak se chránit během vlny veder?

Snižte teplotu doma i bez klimatizace

Klimatizační jednotky sice ochlazují vnitřní prostory, ale zároveň zvyšují teplotu venku a tím celý problém zhoršují. Zároveň ne všichni si je mohou dovolit, ať už z finančních důvodů, nebo protože jim to konstrukční řešení jejich bytu nebo pronajímatel neumožňuje. Klimatizace navíc zvyšuje výdaje za elektřinu.

• Nepouštějte horko dovnitř. Jakmile pustíte domů horký vzduch, už ho nedostanete ven.
• Větrejte pouze brzy ráno, večer a v noci. Pokud máte okna na více stran, udělejte krátký průvan, ale jen když je venku chladněji než uvnitř (pozdě večer nebo brzy ráno).
• Zavřete a zastiňte okna. Nejlépe funguje stín zvenku: žaluzie, rolety, markýza, plachta nebo aspoň světlá látka za oknem.
  • Pokud vám to finance umožňují, pořiďte si zatemňovací závěsy ze silné látky, např. z tkaniny nebo sametu (v létě budou blokovat teplo, v zimě zimu).
  • Závěsy také můžete namočit ve studené vodě a zavěsit. Nejefektivnější to bude, pokud před ně postavíte větrák nebo je zavěsíte brzy ráno / večer, kdy větráte. Nenamáčejte je ale příliš moc, aby vám voda nekapala na podlahu.
• Pořiďte si vnější protisluneční fólie, stojí pár korun. 
  • Existují speciální protisluneční (reflexní) okenní fólie, které blokují vstup paprsků do bytu. Nepleťte si je s jinými, bezpečnostními nebo dekorativními fóliemi (např. mléčné, vzorované). Nevýhodou je, že sluneční paprsky budou blokovat i v zimě, kdy byste je naopak ocenili. 
    • Dvoustranně reflexní okenní fólie má reflexní vlastnosti na obou stranách fólie. Tato varianta je obecně lepší volbou pro snížení tepla v interiéru a pro zajištění jasného výhledu ven v nočních hodinách.
    • Zrcadlově reflexní okenní fólie může být z estetického hlediska přitažlivější než dvoustranně reflexní fólie. V nočních hodinách však může ztížit výhled ven.
      
  • Pokud vaše okna nejsou přímo oproti jinému bytu, nejlevnější alternativou je alobalová fólie. Fólii můžete připevnit lepicí páskou, nebo okno navlhčit pomocí rozprašovače a fólii na něj přiložit – díky povrchovému napětí na něm zůstane přilepená. Nevýhodou je, že si zatemníte byt. 
  • Můžete použít i sluneční clonu na přední okna auta. 
• Omezte pečení, dlouhé vaření a provoz spotřebičů, které zbytečně hřejí.
• Pokud používáte ventilátor (větrák), postavte před něj misku s vodou / ledem nebo láhev se studenou vodou. 
  
• Vyměňte ložní prádlo za tenčí, lehčí a chladivé. Bavlněné povlečení lépe absorbuje pot. Na spaní vybírejte lehké a volné oblečení.
• Když je doma nesnesitelně, odejděte na chladnější místo, jako je knihovna, kulturní centrum, zdravotnické zařízení, nákupní centrum, kostel, stinný park, lavička u řeky nebo jiné veřejné místo, kde se dá chvíli bezpečně pobýt.

Hledejte stín a chladnější čas

Zejména ve městě, které se v období veder silně zahřívá, je potřeba přizpůsobit náš rytmus a způsob pobývání venku.

• Mezi 11. a 15. hodinou se vyhýbejte přímému slunci. Nejnutnější pochůzky vyřizujte co nejdřív ráno nebo později večer.
• Vyhraďte si víc času na přesuny a zpomalte chůzi.
• Vyhledávejte stinnou stranu ulice, přejděte na druhý chodník. 
  
• Mějte vždy s sebou: láhev s vodou, pokrývku hlavy, sluneční brýle. Můžete s sebou nosit například i ručník, který si namočíte ledovou vodou a ochladíte jím krk, podpaždí, předloktí.
• Použijte lehké světlé oblečení a krém proti slunci (SPF30+).
• Když vám není dobře, zastavte se. Posaďte se do stínu, napijte se a ochlaďte se – dejte si vlhkou látku za krk, namočte si předloktí, ovívejte se. Můžete si namočit tričko, postřikovat se studenou vodou nebo smočit nohy a ruce ve studené vodě.

Ochlazujte se a pijte

• Pijte stále vodu, i když nemáte žízeň. Snažte se omezit nápoje s kofeinem, alkoholem a cukrem (způsobují dehydrataci). Volte nápoje s nižším nebo žádným obsahem cukru (i ovocné šťávy a smoothies mohou mít vysoký obsah cukru). Naopak zkuste zařadit rozpustné vitaminové doplňky s elektrolyty. 
• Jezte lehká a studená jídla, ovoce, zeleninu (zařaďte do jídelníčku např. meloun, lesní plody, broskev, hrozny, pomeranče, okurku, celer, olivy – obsahují mnoho tekutin). Volte jídla s nižším obsahem tuků a cukrů.
• Oblékněte se do volného, tenkého oblečení z prodyšných materiálů (např. bavlny, lnu).
• Používejte SPF ochranu 30+. 
• Ochlazujte si kůži – pomůže vlažná sprcha, mokrý ručník za krk, namočené předloktí nebo podpaždí. Můžete se také osvěžovat postřikovačem s vodou.
  

Co dělat pro druhé? Zajímejte se a pomozte

• Dávejte pozor na výše zmiňované skupiny osob, především starší lidi a malé děti.
• Zavolejte rodičům, sousedce, kamarádovi, který žije sám, nebo člověku, o kterém víte, že má zdravotní potíže.
• Zeptejte se jednoduše: „Máš doma pití? Dá se u tebe větrat? Nechceš s něčím pomoct?“
• Někdy stačí donést minerálku, pomoct zatáhnout žaluzie nebo připomenout, že je čas se napít.

Jak chránit své mazlíčky? 

• Dodržujte všechna výše zmíněná opatření (zatáhněte žaluzie, rolety, závěsy, větrejte pouze přes noc).
• Zajistěte stálý přístup k dostatku čerstvé studené (ne ledové) vody. Po bytě rozmístěte vícero misek s vodou.
  
• Ujistěte se, že zvíře má vždy čerstvé krmivo. Upřednostňujte morké krmivo (konzervy, želé, namočené granule) a krmivo bohaté na minerály. Můžete také zpestřit jídelníček trochou ovoce nebo zeleniny. Vyzkoušejte také některé mražené recepty vhodné pro mazlíčky (nebo jednoduše vložte pamlsek na chvíli do lednice / mrazáku). 
  • Předem se ale ujistěte, jaké potraviny jsou vhodné v závislosti na druhu zvířete❗
• Omezte venčení na brzké ranní a pozdní večerní hodiny. Dělejte kratší procházky. Vyhněte se rozpálenému asfaltu a betonu! (Povrch můžete zkontrolovat hřbetem ruky). Pokud bydlíte v domě, pravidelně ochlazujte podlahy studenou vodou.
• Doma vytvořte stinná místa nebo pořiďte chladící podložku (nebo chladící vestu či jiný doplněk). Vyhýbejte se přímému slunci a průvanu (i příliš silnému proudu větru z větráku / klimatizace).
  
  • U menších zvířat v klíckách (fretky, křečci, králíci, další myši) lze klec částečně zakrýt studeným kusem látky (nikdy nezakrývejte klec úplně). U ptáků klec naopak nezakrývejte vůbec! 
    
• Vyhýbejte se přehnaným aktivitám během venčení, udržujte zvíře v klidu.
• Chlaďte tlapky a srst. Ochlazovat lze také na břichu a na krku, nikdy však zvířata úplně nebalte do mokrých ručníků bez dozoru!
  • Rozhodně se vyhněte namáčení celého těla, které necháte uschnout venku (na mokré srsti se slunce snadno odráží). 
  • ❗ Použijte studenou, NE ledovou vodu! (pozor na teplotní šok). 
• U psů lze častěji provádět kartáčování / trimování srsti, abyste odstranili chomáče mrtvých chlupů, které by mohly zvyšovat teplo. Kartáč lze také namočit pod studenou tekoucí vodou.
  • ❗ Rozhodně ale nestříhejte, ani neholte srst na léto. Citlivá kůže se tak vystavuje UV záření, které ji může spálit.
• ❗ Pozor na příznaky úpalu: Sledujte zrychlené a silné dýchání, neklid, nadměrné slinění, červené dásně, zvracení nebo průjem. V takovém případě zvíře okamžitě přesuňte do chladu a vyhledejte veterináře.
  

Jak chránit naše města? 

Vlny veder nejsou jen soukromý problém. To, jak moc je nám horko, ovlivňuje dům, ulice, dostupnost stromů, možnost sednout si do stínu, pitná voda ve veřejném prostoru i to, jestli se lidé včas dozvědí, že se blíží nebezpečné horko.

Města a obce mohou dělat tři věci najednou: varovat, chladit, pečovat.

Varovat: zavést srozumitelné výstrahy před horkem, ideálně přes více kanálů: SMS, web, aplikace, rozhlas, ordinace, pečovatelské služby, školy a domovy seniorů. Dobrá výstraha nemá říct jen „bude 36 °C“, ale i co přesně dnes udělat: kdy větrat, kdy nevycházet, kde je nejbližší chladné místo a kam volat o pomoc.

Chladit město: chránit a sázet stromy, stínit zastávky, hřiště a náměstí, doplnit pítka, mlžítka a vodní prvky, měnit rozpálené nepropustné povrchy za zeleň a propustné materiály. Ulice se stromy a stínem nejsou jen hezčí – jsou bezpečnější pro děti, seniory i lidi, kteří musí chodit pěšky.

Pečovat: vytvořit síť veřejných chladných míst – knihovny, kulturní domy, komunitní centra, muzea, zdravotní a sociální zařízení – s prodlouženou otevírací dobou během horkých dní. Města mohou také cíleně kontaktovat osamělé seniory, lidi bez domova a další ohrožené skupiny.

Zlepšovat domy: podporovat venkovní stínění, izolaci střech, světlé a reflexní povrchy, zelené střechy, bezpečné větrání a další pasivní opatření. Klimatizace může být pro některé ohrožené lidi důležitá, ale sama o sobě problém nevyřeší: zvyšuje spotřebu energie, zatěžuje síť a může zhoršovat městský tepelný ostrov.

Více informací o tom, jaká jsou systémová řešení a jak vypadají příklady dobré praxe ze zahraničí, stále připravujeme.

Pokud se chcete dozvědět více o adaptaci měst, navštivte tyto webové stránky: 

• Zelený kruh
• Adapterra Awards
• Jak udělat obec odolnou vůči změnám klimatu? Klíčem je územní plán!

Zkrácenou verzi najdete ke stažení zde 👇

Obsah vznikl za podpory pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung.