Chcete-li se dozvědět více bez zdlouhavého čtení, zveme Vás na veřejná setkání ve spolupráci s Iniciativou nájemníků a nájemnic:
-
Praha – 8. července 2026, 18:00, TBA
-
Brno – 23. července 2026, 18:00, park Lužánky (FB událost)
Kdo se musí v horku více hlídat?
Mezi nejzranitelnější patří starší osoby a osoby s již existujícími zdravotními problémy (především s kardiovaskulárními a respiračnimi onemocněními). Starší lidé často méně cítí žízeň a tělo se jim hůř ochlazuje. Některé běžné léky mohou navíc ovlivnit pocit žízně nebo schopnost těla reagovat na teplo. Lidé s chronickými nemocemi mohou mít v horku větší potíže se srdcem, dýcháním, tlakem, ledvinami, neurologickými potížemi nebo psychikou.
Snadněji se přehřívají také malé děti a ženy. Děti se často nedokážou dobře chránit před sluncem a ženy mají obecně horší toleranci vedra, svou roli hraje také dress code. Obzvláště těhotné ženy potřebují v horku zvláští opatrnost. Zranitelnost se ale týká také lidí pracujících venku, lidí bez domova a marginalizovaných skupin, které nemají prostředky ke zvýšení svého komfortu nebo žijí v oblastech, kde chybí veřejná místa k ochlazení.
Největší riziko je kombinace horko + málo vody + námaha + žádné místo k ochlazení.
1) Je to vážné? Pozorujte své tělo
- Varovné příznaky: závrať, slabost, bolest hlavy, nevolnost, pocit na omdlení, málo močení, křeče, velká únava
Co dělat: Přesuňte se do chladu nebo do stínu, odpočívejte, ochlazujte tělo a pijte vodu po malých doušcích!
- Kritické příznaky: zmatenost, porucha vědomí, velmi horké tělo, zhoršené dýchání, bušení srdce/zrychlený tep, masivní zvracení a průjem.
Co dělat: Volejte 155 (záchrannou službu)!
2) Bude vedro? Sledujte předpověď
Vlna veder nepřichází z minuty na minutu, dá se sledovat předem. Stačí koukat na předpověď i na jaře a v létě, tak jako v zimě sledujeme sněhové podmínky nebo náledí.
Co sledovat?
Web nebo Facebookovou stránku Českého hydrometeorologického ústavu, rozhlas nebo televizi. Pokud vlastníte chytrý telefon, můžete si také stáhnout mobilní aplikaci Počasí ČHMÚ, která umí posílat automatická upozornění.
Lze sledovat také výstrahy (Meteoalarm), které používají jednoduché barvy: zelená znamená běžný stav, žlutá upozornění na zvedající se teploty, oranžová nebezpečné horko a červená velmi nebezpečné horko.
! Zpozorněte, pokud max. denní teploty stoupají nad 30°C několik dní za sebou a předpověď hlásí tropické noci (teplota neklesne pod 20°C). Ale ani tato výstraha není důvod k panice. Je to signál, abychom počasí přizpůsobili své chování.
Připravte se předem: doplňte vodu, naplánujte pochůzky na ráno, zavolejte si s blízkými, zda nepotřebují vaši pomoc nebo pokud ji potřebujete vy, zatemněte byt, nabijte telefon, kdyby bylo potřeba volat pomoc a zjistěte, kam se dá jít ochladit, pokud bude doma nesnesitelně.
3) Jak se chránit během vlny veder?
Snižte teplotu doma i bez klimatizace
Klimatizační jednotky sice ochlazují vnitřní prostory, ale zároveň zvyšují teplotu venku a tím celý problém zhoršují. Zároveň ne všichni si je mohou dovolit, ať už z finančních důvodů, nebo protože jim to konstrukční řešení jejich bytu nebo pronajímatel neumožňuje. Klimatizace navíc zvyšuje výdaje za elektřinu.
- Nepouštějte dovnitř horko. Jakmile pustíte domů horký vzduch, už ho nedostanete ven.
- Větrejte pouze brzy ráno, večer a v noci. Pokud máte okna na více stran, udělejte krátký průvan, ale jen když je venku chladněji než uvnitř (pozdě večer nebo brzy ráno).
- Zavřete a zastiňte okna. Nejlépe funguje stín zvenku: žaluzie, rolety, markýza, plachta nebo aspoň světlá látka za oknem. Pomohou i vnější protisluneční fólie (stojí pár korun).
- Omezte pečení, dlouhé vaření a provoz spotřebičů, které zbytečně hřejí.
- Pokud používáte ventilátor (větrák), postavte před něj misku s vodou nebo ledem.
- Když je doma nesnesitelně, odejděte na chladnější místo, jako je knihovna, kulturní centrum, zdravotnické zařízení, nákupní centrum, kostel, stinný park, lavička u řeky nebo jiné veřejné místo, kde se dá chvíli bezpečně pobýt.
Hledejte stín a chladnější čas
Zejména ve městě, které se v období veder silně zahřívá, je potřeba přizpůsobit náš rytmus a způsob pobývání venku.
- Nejnutnější pochůzky vyřizujte co nejdřív ráno nebo později večer (mezi 11. a 15. hodinou se vyhýbejte přímému slunci).
- Vyhraďte si víc času na přesuny a zpomalte chůzi.
- Vyhledávejte stinnou stranu ulice, přejděte na druhý chodník.
- Mějte vždy s sebou: láhev s vodou, pokrývku hlavy, sluneční brýle.
- Použijte lehké světlé oblečení a krém proti slunci.
- Když vám není dobře, zastavte se. Posaďte se do stínu, napijte se a ochlaďte se – dejte si vlhkou látku za krk, namočte si předloktí, ovívejte se.
Ochlazujte se a pijte
- Pijte stále vodu, i když nemáte žízeň. Snažte se omezit nápoje s kofeinem, alkoholem a cukrem (způsobují dehydrataci).
- Oblékněte se do volného, tenkého oblečení z prodyšných materiálů (např. bavlny).
- Ochlazujte si kůži, pomůže vlažná sprcha, mokrý ručník za krk, namočené předloktí.
- Jezte lehká a studená jídla, ovoce, zeleninu.
Co dělat pro druhé? Zajímejte se a pomozte
Zavolejte rodičům, sousedce, kamarádovi, který žije sám, nebo člověku, o kterém víte, že má zdravotní potíže. Zeptejte se jednoduše: „Máš doma pití? Dá se u tebe větrat? Nechceš s něčím pomoct?“ Někdy stačí donést minerálku, pomoct zatáhnout žaluzie nebo připomenout, že je čas se napít.
4) Jak chránit naše města?
Vlny veder nejsou jen soukromý problém. To, jak moc je nám horko, ovlivňuje dům, ulice, dostupnost stromů, možnost sednout si do stínu, pitná voda ve veřejném prostoru i to, jestli se lidé včas dozvědí, že se blíží nebezpečné horko.
Města a obce mohou dělat tři věci najednou: varovat, chladit, pečovat.
Varovat: zavést srozumitelné výstrahy před horkem, ideálně přes více kanálů: SMS, web, aplikace, rozhlas, ordinace, pečovatelské služby, školy a domovy seniorů. Dobrá výstraha nemá říct jen „bude 36 °C“, ale i co přesně dnes udělat: kdy větrat, kdy nevycházet, kde je nejbližší chladné místo a kam volat o pomoc.
Chladit město: chránit a sázet stromy, stínit zastávky, hřiště a náměstí, doplnit pítka, mlžítka a vodní prvky, měnit rozpálené nepropustné povrchy za zeleň a propustné materiály. Ulice se stromy a stínem nejsou jen hezčí – jsou bezpečnější pro děti, seniory i lidi, kteří musí chodit pěšky.
Pečovat: vytvořit síť veřejných chladných míst – knihovny, kulturní domy, komunitní centra, muzea, zdravotní a sociální zařízení – s prodlouženou otevírací dobou během horkých dní. Města mohou také cíleně kontaktovat osamělé seniory, lidi bez domova a další ohrožené skupiny.
Zlepšovat domy: podporovat venkovní stínění, izolaci střech, světlé a reflexní povrchy, zelené střechy, bezpečné větrání a další pasivní opatření. Klimatizace může být pro některé ohrožené lidi důležitá, ale sama o sobě problém nevyřeší: zvyšuje spotřebu energie, zatěžuje síť a může zhoršovat městský tepelný ostrov.
Více informací o tom, jaká jsou systémová řešení a jak vypadají příklady dobré praxe ze zahraničí, stále připravujeme.
Pokud se chcete dozvědět více o adaptaci měst, navštivte tyto webové stránky:
Obsah vznikl za podpory pražské kanceláře Heinrich Böll Stiftung.
.png)