Dotazování OMG zjistilo, že hlavním viníkem vysokých cen energií je podle téměř 40 procent dotázaných Rusko. [2] Na druhém místě (34 %) jsou firmy obchodující s energiemi a na třetím místě (29 %) česká vláda. Evropská unie za cenovou krizi může podle 23 % lidí, což je velký rozdíl oproti výzkumu agentury Focus z prosince 2021, kde EU označilo za hlavního viníka 41 % lidí, tedy nejvíce, a naopak Rusko jen 17 %. [3] Naopak ekologické organizace (které prosazují obnovitelné zdroje a snižování emisí skleníkových plynů) viní z vysokých cen jen 6 % lidí oproti 12 procentům v prosinci 2021 (i když i tehdy ekologické organizace skončily na posledním místě).
Čtyři z pěti dotazovaných (78,6 %) si také myslí, že stát by měl dotacemi podporovat zateplení a instalaci fotovoltaiky, a to až do výše 95 procent nákladů [4]. Právě absence této podpory pro nízkopříjmové domácnosti dnes přenáší největší zátěž z naší závislosti na ruských fosilních zdrojích na nejslabší členy společnosti. Tento postoj veřejnosti se také výrazně upevnil v porovnáním s březnem, kdy s ním souhlasilo 72 % dotazovaných.
S tímto názorem koreluje také převažující postoj k otázce “co by měl stát udělat, aby zajistil energetické potřeby lidí v případě omezení či úplného zastavení dodávek plynu z Ruska”. Úplně nejpreferovanější je sice zajištění plynu z jiných zdrojů (61 % lidí to označilo mezi třemi prioritami), ale zároveň téměř polovina veřejnosti by tuto situaci řešila instalací fotovoltaiky a zateplováním. Naopak zvýšit těžbu a spalování uhlí si vidí mezi třemi řešeními situace jen 19 procent lidí [5].
Co se týče řešení vysokých účtů za energie, nejpreferovanější řešení (63 % lidí to označilo mezi třemi prioritami) je snížení daně z energií. Tento výsledek ukazuje na špatnou orientaci veřejnosti ve skladbě cen energií, neboť například snížení daně z elektřiny by ulevilo jen velmi málo. 47 % lidí podporuje regulaci společností vstupujících na trh, jako řešení cen. Finanční příspěvek na instalaci vlastního zdroje elektřiny (např. solární panely) vidí jako řešení 45 % lidí. Zvýhodněný tarif na energie, určený pro sociálně zranitelné domácnosti podporuje 37 % lidí [6].
46 procent lidí plánuje snížit spotřebu zateplením domu nebo jinou úpravou, která sníží úniky tepla, 38 % neplánuje [7]. Hlavní důvody proč se lidé nechystají zateplovat dům je, že bydlí v nájmu (22,9 %) a nemají peníze (21,9 %) [8].
78 procent respondentů a respondentek je pro, aby stát zdanil zvýšené zisky energetických firem a peníze využil na kompenzaci vysokých účtů za energie. Pouze 13,6 procent lidí je proti [9].
Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA, říká:
“Lidé jasně podporují, aby stát kromě zajišťování dodávek plynu z jiných než ruských zdrojů více pomáhal se zateplováním, tepelnými čerpadly a solárními střechami. Vláda by to měla rychle vyslyšet, už proto, že si stále téměř třetina lidí myslí, že za vysoké ceny energií může právě ona a čtvrtina z toho viní Evropskou unii. Zkreslenou představu veřejnosti může vláda změnit jen, pokud prosadí systémová řešení pro dostupné energeticky efektivní bydlení.”
Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení, říká:
"Průzkum ukazuje, že téměř 40 % lidí v Česku je pro zavedení cíleného zvýhodněného tarifu na energie pro sociálně zranitelné domácnosti. Podporu cílené pomoci sociálně zranitelným domácnostem považujeme za dobrý signál. Toto opatření však představuje pouze dílčí nástroj, jak pomoci lidem, kteří žijí v energetické chudobě nebo jim tato bezprostředně hrozí. Důležité je, aby byla v Česku ve spolupráci státu a samospráv vybudována dostupná síť nízkoprahového poradenství pro oblast bydlení a energetiku a aby ohrožené domácnosti, jako jsou matky samoživitelky, osamělí senioři a další, dosáhly na veřejnou pomoc reálně a včas. Pro systémové řešení bytové nouze, která se v důsledku současné energetické krize dále prohlubuje, je pak klíčové přijmout kvalitní zákon o podpoře v bydlení, na kterém nyní pracuje MMR a MPSV.”
Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace, říká:
“Potvrdilo se, že zdanění nadměrných zisků energetických korporací má značnou podporu veřejnosti. Prosazujeme, aby vláda ještě upravila parametry plánovaného zdanění a zavedla ho už od letošního roku. Je nutné vybrat, co nejvíce finančních prostředků, které by bylo možné použít na cílenou pomoc pro nejvíce zranitelné skupiny obyvatel a pro zvýšení dostupnosti dotací na zateplování a solární střechy nízkopříjmovým občanům. Průzkum rovněž přinesl odpověď těm, kteří ze současné energetické krize obviňují ekologické organizace a jejich požadavky na snížení emisí. Veřejnost to vnímá jinak a vysoké ceny energií přičítá hlavně Rusku a firmám obchodujícím s energiemi.”
Barbora Jelínková, komunikační koordinátorka platformy Re-set, říká:
“Je evidentní, že lidem současná krize pomohla pochopit, že situace na trzích není spravedlivá – energetické firmy vykazují rekordní zisky, zatímco lidé mají problém platit své účty. Zajímavé je, že 61 % respondentů preferuje zajištění plynu z jiných zdrojů – což je řešení, které nemůžeme považovat za dlouhodobé, protože jen přesouvá problém jinam. Zároveň by však téměř polovina respondentů tuto situaci řešila instalací fotovoltaiky a zateplováním. Myslím, že lidem začíná docházet, že je potřeba pracovat na naší energetické nezávislosti a čisté energii pro všechny. Lidem nebrání neochota, ale nedostatek financí a složitá byrokracie, především u nízkopříjmových domácnosti. Cestou tak může být i komunitní energetika, která nyní zažívá nebývalý zájem.”
Štěpán Vizi, expert Centra pro dopravu a energetiku, říká:
“Ukazuje se, že veřejnost podporuje řešení, která Česku mohou pomoci dostat se ze současné energetické krize a zároveň urychlit transformaci energetiky. Velká část lidí ale stále naráží na finanční a administrativní překážky, které cestu z krize komplikují. Je to jasný signál vládě, že pro podporu obnovitelných zdrojů, zateplování a dalších úspor energií musí dělat mnohem víc než dosud.”
O kampani Energie lidem
Ekologické a sociální organizace v rámci kampaně Energie lidem navrhují kromě zastropování cen dalších 10 systémových opatření pro pomoc lidem s vysokými cenami, prevenci energetické chudoby a dostupné energeticky efektivní bydlení nezávislé na drahých fosilních palivech. Mimo jiné sociální slevu z energií pro domácnosti ohrožené energetickou chudobou, zákon o podpoře v bydlení, zpřístupnění dotací na zateplování a solární střechy nízkopříjmovým domácnostem, odstranění bariér pro sdílení lokální čisté elektřiny či ochranu nájemníků a nájemnic. [10]
V rámci kampaně Energie lidem organizace a iniciativy také mobilizují dobrovolníky a dobrovolnice a organizují svépomocné skupiny, které budou ve svém sousedství dělat úpravy na domech tak, aby unikalo méně tepla a snižovala se spotřeba, například izolováním starých oken nebo půdních prostor. Dobrovolníci a dobrovolnice budou také informovat o možnostech dostupné státní podpory, aby se ji lidé, kteří na ni mají nárok, nebáli využít. Pro informování veřejnosti o možnostech rychlých úspor a kompenzací neúnosných účtů u ohrožených domácností slouží webová stránka https://energielidem.cz/ a připravovaná tištěná brožura.
Součástí kampaně jsou Platforma pro sociální bydlení, Za bydlení, Hnutí DUHA, Re-set, Greenpeace ČR, Centrum pro dopravu a energetiku, Limity jsme my a Fridays for Future.
Informace pro editorky a editory:
[1] Omnicom Media Group OMGbus: Povědomí o sdruženích, energetická nezávislost, udržitelnost, září 2022, 500 respondentů.
[2] Otázka: “Kdo podle vás nese největší podíl na tom, že se českým domácnostem zdražují energie? Můžete označit dvě možnosti (rotace položek)”
firmy, které obchodují s energiemi 34,0 %
firmy, které vyrábějí energii 8,6 %
česká vláda 29,2 %
Evropská unie 23,0 %
spekulanti, finančníci 19,0 %
Rusko 39,6 %
ekologické organizace 6,6 %
jiné 3,0 %
nevím 3,2%
[3] Focus
Kvantitativní výzkum reprezentativní na populaci ČR ve věku 18 a více let.
Termín sběru: 8. – 21. prosince 2021.
Velikost výběrového souboru: 1011 respondentů.
Metoda pořízení výběrového souboru: kvótní výběr.
Metoda sběru dat: face to face rozhovory vyškolených tazatelů
s respondenty zaznamenávané do elektronických dotazníků (CAPI). Rozhovory probíhaly v domácnostech respondentů.
Kontrola sběru dat: v souladu s pravidly kodexu Esomar.
Zpracování dat: v IBM SPSS a Q research software.
Otázka: „Kdo podle vás nese největší podíl na tom, že se českým domácnostem zdražují energie? Můžete označit dvě možnosti.“
firmy, které obchodují s energiemi 39 %
firmy, které vyrábějí energii 23 %
česká vláda 25 %
Evropská unie 41 %
spekulanti, finančníci 32 %
Rusko 17 %
ekologické organizace 12 %
jiné 2 %
[4] Otázka: “Měl by podle Vás stát podporovat energetickou nezávislost na ruském plynu dotacemi na zateplování domů a fotovoltaické panely, které by domácnostem pokryly 95 % nákladů?”
Určitě ano 39,4 %
Spíše ano 39,2%
Spíše ne 8,8%
Určitě ne 6,2%
Nevím 6,4%
[5] Otázka: “Co by měl stát udělat, aby zajistil energetické potřeby lidí v případě omezení či úplného zastavení dodávek plynu z Ruska?” (označeno respondenty mezi 3 hlavními opatřeními)
Pomáhat zateplovat domy a podporovat úspory energie 43,4 %
Podporovat instalaci fotovoltaických panelů na střechy domů 48,8 %
Podporovat instalaci tepelných čerpadel 32,4 %
Podporovat výstavbu fotovoltaických a větrných elektráren 31,6 %
Zajistit výstavbu nových jaderných reaktorů 37,0 %
Zvýšit těžbu a spalování uhlí 19,0 %
Zajistit dodávky zemního plynu z jiných zdrojů 61,2 %
Nedělat nic a ponechat řešení volnému trhu 2,2 %
Nevím 4,4 %
[6] Otázka: “Co by měl stát udělat, aby domácnost neplatila příliš vysoké účty za energii?”
Snížení daně z energie 63 %
Regulace společností vstupujících na energetický trh 47 %
Finanční příspěvek na instalaci vlastního zdroje elektřiny 45 %
Finanční příspěvek na úspory energie (například zateplení domu) 39,2 %
Jednorázový finanční příspěvek na náklady za energie 20,2 %
Zvýhodněný tarif na energie, určený pro sociálně zranitelné domácnosti 37,2 %
Poradenství, jak šetřit energií 9,2 %
Nedělat nic a ponechat řešení volnému trhu 3,0 %
Nevím 5,6 %
[7] Otázka: “Plánujete snížit spotřebu zateplením domu nebo jinou úpravou, která sníží úniky tepla?”
Určitě ano 18,0 %
Spíše ano 28,4 %
Spíše ne 22,8 %
Určitě ně 15,6 %
Nevím 15,2 %
[8] Otázka: “Proč neplánujete snížit spotřebu zateplením domu?”
Nemyslím si, že to dává smysl 7,3 %
Dům nejde zateplit z důvodu památkové ochrany 2,1 %
Dům nejde zateplit z důvodu technického stavu 5,7 %
Nemám dostatek peněz 21,9 %
Nevím, jak na to, potřeboval/a bych poradenství 3,1 %
Společenství vlastníků je proti 7,3 %
Bydlím v nájmu 22,9 %
Jiný důvod 3,6 %
Už mám zatepleno 37,5 %
[9] Otázka: “Měl by podle Vás stát zdanit zvýšené zisky energetických firem a peníze využít na kompenzaci vysokých účtů?”
Určitě ano 44,4 %
Spíše ano 33,6 %
Spíše ne 9,8 %
Určitě ně 3,8 %
Nevím 8,4 %
[10] https://energielidem.cz/sites/default/files/Politicke_pozadavky_Energie_lidem.pdf
.png)
